Novela zákoníku práce

Dne 10.06.2020 senát ČR schválil novelu zákoníku práce. Hlavními změnami, které novela zavádí jsou kromě jiného změny ve výpočtu dovolené, snížení administrativní náročnosti při vydávání potvrzení o zaměstnání nebo nový institut tzv. sdíleného pracovního místo. Novela nabývá účinnosti dne 30.07.2020, přičemž některé změny, jako je zavedení sdíleného pracovního místa nebo nová úprava výpočtu dovolené a náhrady újmy na zdraví se stanou účinnými až od 01.01.2021. Připravili jsme pro Vás přehled hlavních změn.

Novela zákoníku práce přináší řádu změn do českého pracovního práva. Novela kromě zavádění nových institutů také zpřesňuje některá ustanovení zákoníku práce, která se v praxi ukázala jako problematická. Jelikož se jedná o poměrně rozsáhlou novelu, připravili jsme pro Vás informace o těch nejpodstatnějších změnách, které novela přináší týkající se dovolené, sdíleného pracovního místa a doručování pracovněprávních dokumentů.

 

Dovolená

Za účelem spravedlivějšího čerpání dovolené novela zavádí přepočet dovolené na hodiny. Zatímco výměra dovolené dle § 212 ZP zůstane v týdnech a její základní výměra bude nadále ponechána na 4 týdnech, bude dle novelizovaného znění § 213 ZP zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby připadající na toto období, příslušet dovolená za kalendářní rok v délce stanovené týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo. Právo na dovolenou je tak ve výsledku vyjádřeno v hodinách, avšak při zachování požadavku, aby dovolená byla odvozena od její výměry v týdnech.

U běžného zaměstnance, u něhož pracovní doba činí 40 hodin, a který odpracoval u zaměstnavatele v rámci 52 týdnů v kalendářním roce celkem 2 089 hodin, a který má ve své pracovní smlouvě sjednanou dovolenou v délce 4 týdnů by pak výpočet dovolené byl následující:

40 (týdenní pracovní doba) x 4 (výměra dovolené) = 160 hodin.

Zaměstnanec, kterému nevzniklo právo na dovolenou, protože u zaměstnavatele nekonal během kalendářního roku práci po dobu 52 týdnů, má právo na dovolenou za předpokladu, že u zaměstnavatele konal za nepřetržitého trvání pracovního poměru práci alespoň po dobu 4 týdnů po stanovenou nebo sjednanou kratší týdenní pracovní dobu. Takovému zaměstnanci pak náleží poměrná část dovolené za kalendářní rok.

Zároveň zaměstnanci, který v kalendářním roce odpracuje více než dvaapadesátinásobek stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby, se výměr dovolené prodlouží o jednu dvaapadesátinu za kalendářní rok za každou další odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu nebo kratší týdenní pracovní dobu.

 

Sdílení pracovního místa

Novela zákoníku práce pak zavádí nový institut tzv. sdíleného pracovního místa, a to za účelem umožnění lepšího sladění pracovního a rodinného života a zvýšení flexibility pracovních poměrů.

Zaměstnavatel tak bude nově moci se dvěma nebo více zaměstnanci s kratší pracovní dobou a se stejným druhem práce uzavřít dohody na základě kterých si tito zaměstnanci budou moci sami rozvrhovat pracovní dobu do směn po vzájemné dohodě tak, aby každý z nich na základě společného rozvrhu pracovní doby naplnil průměrnou týdenní pracovní dobu. Musí se jednat o zaměstnance v pracovním poměru se stejným druhem práce a sjednanou kratší pracovní dobou. Souhrnná pracovní doba pak nesmí překročit pracovní dobu podle § 79 zákoníku práce.

Podmětné dohody se zaměstnanci sdílejícími pracovní místo musí být písemná a bude možné ji uzavřít v rámci pracovní smlouvy. Tuto dohodu bude zároveň kdykoli možné oběma stranami písemně vypovědět, a to i bez udání důvodu s 15denní pracovní dobou.

 

Doručování písemností zaměstnavatelem zaměstnanci

V současnosti platí, že zaměstnavatel musí dle § 334 ZP písemnosti týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru a další vyjmenované pracovněprávní dokumenty doručit zaměstnanci do vlastních rukou a musel dále prokázat, že zaměstnanci nebylo možné písemnost doručit do vlastních rukou na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen anebo prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací a teprve poté co zaměstnavatel prokázal, že to není možné, mohl písemnost doručit prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.

Na základě novely se pak stanovuje, že zaměstnavatel doručuje písemnost zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti; není-li to možné, může ji pak zaměstnavatel doručit do vlastních rukou zaměstnanci jedním z výše uvedených způsobů.  Zároveň se nově stanoví povinnost zaměstnance zaměstnavateli písemně sdělit adresu kam mu má být zaměstnavatelem doručováno. Kromě toho novela mění lhůtu fikce doručení písemnosti v případě, kdy si jí zaměstnanec nevyzvedne z 10 pracovních dnů na 10 kalendářních dnů a upouští od povinnosti zaměstnavatele, že musí být proveden písemný záznam o poučení zaměstnance o následcích odmítnutí převzetí písemnosti; 

Novela zákoníku práce nicméně přináší i množství dalších změn a určitě tak doporučujeme zaměstnavatelům, aby se s novelou blíže seznámili. V případě jakýchkoliv otázek spojených s novelou zákoníku práce, popř. výše uvedených změn, se neváhejte obrátit na naši kancelář.

Autor: Jan Lerch
Autor: Jan Hubálek
Autor: Eva Watson