Aktualizace : Program na podporu zaměstnanosti Antivirus

Program Antivirus je cílený program vlády ČR na podporu zaměstnanosti, jehož cílem je částečná kompenzace nákladů zaměstnavatele vynaložených za dobu překážek v práci, které nastaly v souvislosti s rozšířením nemoci COVID 19. Mzdové náklady uznatelné v rámci programu Antivirus jsou mzdové náklady vzniklé od 12. 03. 2020 do 31. 05. 2020, přičemž u režimu A došlo k jeho prodloužení ze strany vlády až do 31.08.2020. Refundace mzdových nákladů se poskytuje na základě dohody uzavřené mezi zaměstnavatelem a státem prostřednictvím Úřadu práce. Celý proces žádosti a jejího vyřízení je on-line. Pro koho je tento příspěvek určen, pro koho naopak ne a jaké jsou konkrétní režimy a výše příspěvku?

Komu příspěvek náleží?

Antivirus se vztahuje pouze na zaměstnance s pracovní smlouvou dle českého práva. Refundaci vyplacených mezd zaměstnancům je možné čerpat na náhrady mezd na překážky v práci, tak jak jsou definované dle českého práva. Zaměstnanci, na které zaměstnavatel refundaci mzdových nákladů čerpá, musí být účastni českého důchodového a nemocenského pojištěni. Zaměstnavatel prostřednictvím webové aplikace podává vyúčtování vyplacených náhrad mezd včetně povinných odvodů za každý měsíc a režim samostatně.

Příspěvek není možné čerpat na zaměstnance, který ke dni podání vyúčtování není v pracovním poměru, nebo je ve výpovědní době podle § 52 písm. g) a h) zákoníku práce. Náhrada mzdy se pak počítá z průměrného hodinového výdělku zaměstnance zjištěné v předchozím kalendářním čtvrtletí a z pracovní doby odpracované v tomto kvartálu.

Žádat o refundaci v rámci tohoto programu může pouze zaměstnavatel ze mzdové sféry, když mzdové prostředky nejsou kryty veřejnými rozpočty a provoz byl dotčen v souvislosti s rozšířením onemocnění COVID 19 a z tohoto důvodu vznikla překážka v práci. Problém proto může nastat u zaměstnavatelů, kteří získali úvěr v rámci programu COVID I. Doporučujeme proto o této skutečnosti informovat jak Úřad práce, tak ČMRZB, případně jiné poskytovatele úvěru v rámci programů COVID II apod.

Zahraniční zaměstnavatelé jsou oprávněni taktéž žádat o refundaci mzdových nákladů. Pokud nemají IČO, tak uvádí evidenční číslo plátce pojistného na soc. zabezpečení. Refundaci nicméně není možné poskytovat na účet zahraniční banky, je proto nutné, aby zahraniční zaměstnavatel měl bankovní účet v České republice. Je také možné čerpat refundaci na mzdové náklady zaměstnance - cizince, když splní výše uvedené podmínky.

Refundace odměny jednatele na základě smlouvy o výkonu funkce pak možná není. Je nicméně možné žádat o náhradu mzdových nákladů jednatele, které plynou z jeho pracovní smlouvy.

Agentury práce mohou o tento příspěvek žádat, a to na své zaměstnance, kterým pracovní poměr vznikl před 12. 03. 2020 a byl uzavřen minimálně do 30. 04. 2020. I zde musí být splněny výše uvedené podmínky.

Komu příspěvek nenáleží?

Náhrada mzdy v rámci programu Antivirus pak nenáleží zaměstnavateli, kterému byla v období 3 let před uzavřením dohody uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce, nebo pokud je zaměstnavatel v likvidaci nebo v konkurzu a dále se refundace neposkytuje na zaměstnance, kterému byl poskytnut ze strany Úřadu práce jiný příspěvek.

Režimy programu Antivirus

Výše náhrady mzdových nákladů ze strany státu se liší podle režimu A a B. U jednoho zaměstnavatele se mohou jednotlivé režimy kombinovat. To znamená, že je možné, aby jeden zaměstnanec spadal do režimu A a druhý do režimu B. Je zároveň možné, aby jeden zaměstnance spadal po určitou část měsíce do režimu A a další část měsíce do režimu B.

Režim A

  • Karanténa

Karanténu nařizuje orgán ochrany zdraví nebo praktický lékař, ten vydává potvrzení o nařízení karantény, např. eNeschopenku, pokud je v poli profese uvedeno slovo karanténa.

Zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy dle § 192 ZP prvních 14 dnů. Je možný výkon práce z domova, v takovém případě náleží zaměstnanci mzda. Nařízením karantény se dovolená nepřerušuje, není ale možné nařídit čerpání dovolené během karantény.

  • Nucené omezení provozu

Nucené omezení provozu se vyznačuje nemožností zaměstnance vykonávat práci z důvodu jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele, spočívající v uzavření nebo omezení provozu z důvodu krizových opatření vlády nebo mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví či jiným orgánem ochrany veřejného zdraví v souvislosti s COVID-19 po dobu nouzového stavu.

Jde i o jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele dle § 208 ZP a zaměstnanci v tomto případě náleží náhrada mzdy ve výši 100%.

Režim A se může opírat pouze o ta opatření, z nichž jednoznačně vyplývá příčina provoz zastavit nebo omezit.

Výše náhrady mzdových nákladů u zaměstnanců v rámci režimu A činí 80%, maximálně pak 39 000 Kč měsíčně.

Režim B

Jedná se o související hospodářské potíže – zaměstnanec nemohl vykonat práci z důvodu překážky v práci na straně zaměstnavatele podle části osmé hlavy ZP, a to v souvislosti s rozšířením onemocněná COVID. Prakticky se jedná o jakoukoliv situace, kdy nastane u zaměstnavatele překážka v práci na jeho straně v souvislosti s rozšířením onemocnění COVID 19.

Do tohoto režimu bude tak patřit prostoj a živelní událost dle § 207 a) ZP a) a b), částečná nezaměstnanost dle § 209 ZP a jiné překážky dle § 208 ZP.

Výše náhrady mzdových nákladů u zaměstnanců v rámci režimu B činí 60%, maximálně pak 29 000 Kč měsíčně.

 

Režím C

Dne 29.05.2020 byla sněmovnou ve stavu legislativní nouze schválena novela zákona o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného některými zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020. Na základě tohoto návrhu by program ANTIVIRUS měl být rozšířen o režim C spočívající v odpuštění plateb odvodů na sociální pojištění pro firmy do 50 zaměstnanců.

Tento návrh je byl nicméně vrácen senátem poslanecké sněmovny s pozměňovacími návrhy, nicméně dá se předpokládat, že poslanecká sněmovna návrh přijme.

Návrh upravuje kompenzace hospodářských následků souvisejících s výskytem koronaviru, a to na základě prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které jsou na základě zákona o zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti povinni platit zaměstnavatelé jako poplatníci pojistného za červen, červenec a srpen 2020. Podmínky prominutí pojistného se posuzují samostatně za každý kalendářní měsíc.

 

Podmínky pro možnost získání takové kompenzace pak jsou:

 

  • počet zaměstnanců žádajícího zaměstnavatele v pracovním poměru, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, nepřesahuje v posledním dni kalendářního měsíce 50;
  • počet zaměstnanců žádajícího zaměstnavatele v pracovním poměru, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, činí v posledním dni kalendářního měsíce aspoň 90 % počtu těchto zaměstnanců v posledním dni března 2020;
  • úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru za kalendářní měsíc činí aspoň 90 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru za březen 2020;
  • žádající zaměstnavatel odvedl pojistné, které jsou povinni platit jeho zaměstnanci, ve stanovené lhůtě a ve výši uvedené na přehledu podle § 9 zákona o pojistném; a
  • za kalendářní měsíc nečerpá prostředky na částečnou úhradu mzdových nákladů poskytovaných zaměstnavatelům z Cíleného programu podpory zaměstnanosti, který jako cílený program k řešení zaměstnanosti podle § 120 zákona o zaměstnanosti byl schválen vládou České republiky ke zmírnění negativních dopadů onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem označovaným jako SARS-CoV-2 na zaměstnanost v České republice – Vylučuje se tak možnost souběhu prominutí pojistného na sociální zabezpečení se současným čerpáním podpory v rámci Cíleného programu k podpoře zaměstnanosti.

 

Prominutí pojistného, které je povinen platit zaměstnavatel jako poplatník, bude pak realizováno prostřednictvím snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele. Do vyměřovacího základu zaměstnavatele za daný kalendářní měsíc se nezahrnují vyměřovací základy zaměstnanců v pracovním poměru, jejichž pracovní poměr trvá v posledním dni kalendářního měsíce. Zaměstnavatel je povinen uvést na předepsaném tiskopisu podle § 9 odst. 2 zákona o pojistném vyměřovací základ zaměstnavatele stanovený podle § 5a zákona o pojistném a vyměřovací základ zaměstnavatele snížený podle § 3 popisovaného návrhu.