Mezinárodní právní poradenství

Hledáte mezinárodní advokátní kancelář? SAXINGER je na Vaší straně a se svými mezinárodními odbornými týmy Vám radí kompetentně, efektivně a s cennými zkušenostmi přímo na místě. Informujte se předem online o široké škále témat mezinárodního obchodního práva.

 

Joint Venture – To nejdůležitější ke společnému podniku

Obsah

Co je Joint Venture?

Pod pojmem Joint Venture (angl. „společné riziko“) se rozumí spolupráce nejméně dvou podniků, které jinak jednají nezávisle na sobě. Takové společnosti samy o sobě zůstávají v rámci Joint Venture právně a ekonomicky samostatné. Spolupráce je zpravidla dlouhodobá a slouží mimo jiné k tomu, aby si tyto společnosti rozdělily trhy, investiční majetek (zejména duchovní vlastnictví) a Know-How, aby realizovaly společné projekty a profitovaly ze synergických efektů, ale také aby si rozdělily rizika mezi zúčastněnými podniky.

Zúčastněné podniky mohou, ale nemusejí podnikat ve stejném oboru. Často je právě důvodem partnerských podniků pro toto Joint Venture zpřístupňování nových trhů.   

Jaké druhy Joint Venture existují?

Na nejvyšší úrovni lze Joint Venture rozdělit zhruba do dvou kategorií: Equity Joint Ventures a Contractual Joint Ventures. V rámci těchto kategorií existují ještě různé další formy s velkým tvůrčím prostorem.  

O Equity Joint Venture se hovoří tehdy, když spolupracující podniky založí se svým kapitálem samostatný podnik. V tomto případě se jedná o „klasickou formu“ Joint Venture. V Equity Joint Venture dochází k řízení podniku prostřednictvím orgánů založeného, samostatného společného podniku. Založená společnost ručí přitom sama (v rámci ručení aktuální formy společnosti).

V případě Contractual Joint Venture však nedochází k založení společného podniku. Spíš se zde jedná o smluvně upravenou spolupráci více podniků. Contractual Joint Venture má za následek, že k řízení spolupráce dochází bezprostředně prostřednictvím partnerů Joint Venture a tito také ručí.

Má-li být založena Equity Joint Venture, pak v podstatě přicházejí v úvahu jako právní formy jak osobní, tak i kapitálové společnosti. Při rozhodování o právní formě je třeba zohlednit mnoho faktorů. Obvyklé je však založit společný podnik jako kapitálovou společnost. Volba právní formy má přitom nezanedbatelné dopady na sestavování bilance a vedení účetnictví. Kromě toho je zde třeba zohlednit též daňové aspekty.   

Kromě výše uvedeného lze rozlišit Joint Venture také podle aktuální příslušnosti k odvětví:

  • Pokud neexistuje souvislost mezi obory, hovoříme o konglomerátní Joint Venture.  
  • Pokud obory vykazují jistou podobnost, jedná se o koncentrickou Joint Venture.
  • Pokud partnerské podniky pocházejí ze stejného oboru, hovoříme jednak o horizontální Joint Venture, pokud se společnosti nacházejí také na stejné úrovni v rámci produkčního řetězce.
  • Pokud jsou společnosti přiřazeny různým úrovním v rámci produkčního řetězce, označujeme je jako vertikální Joint Venture.

Rozdělit lze Joint Venture také z teritoriálního hlediska. Rozlišuje se přitom, zda mají partnerské podniky své sídlo v tom samém nebo v různých státech:

  • Pokud se nacházejí partnerské podniky v tom samém státu, hovoříme o domácí (Domestic) Joint Venture.
  • Pokud tomu tak není, hovoříme o mezinárodní (International) Joint Venture.

Rozdíly jsou také ve výši podílů společníků na společném podniku. Často se jedná u partnerů Joint Venture o rovnoprávné společníky, podílí se tedy stejnou výší na společném podniku (paritní Joint Venture). To není ale samozřejmě obligatorní. Také jiné podílové účasti s dominantním společníkem jsou možné a ne neobvyklé (většinová Joint Venture). 

Jaké výhody a nevýhody mají Joint Ventures?

Prostřednictvím Joint Venture mohou zúčastněné podniky koncentrovat své aktuální silné stránky a efektivně pronikat na nové trhy. Mezi podniky dochází k přenosu vědomostí, který může otevřít zcela nové možnosti. Současně je podnikatelské riziko podpíráno více rameny, takže je zase pro jednotlivce nižší. Také finanční náklady jsou často nižší. Tím pak mohou být produkty a služby nabízeny v mnoha případech výhodněji. Z toho vyplývá i ne zrovna nepatrná konkurenční výhoda. Celkově se ukazuje, že kooperující podniky jsou vůči svým konkurentům často mnohem lépe organizovány.   

Joint Venture s sebou přinášejí samozřejmě i rizika a nevýhody. Nejprve musí být, každopádně u Equity Joint Venture, podnik založen, včetně sestavení kompletní smluvní dokumentace. Toto s sebou přináší velkou organizační zátěž. 

Dále zde může hrozit riziko odlivu Know-How nebo jeho neúčelného využití partnerem Joint Venture. Také podniková a obchodní tajemství mohou, nebo podle okolností musejí, být vyzrazena. Takové z toho vyplývající riziko lze redukovat smluvní úpravou.

Ke zvážení je rovněž čistě praktické hledisko, že při podnikovém rozhodování je často zapotřebí možná dlouhotrvající a vleklá spolupráce a delší hledání řešení mezi podniky. Problémy a rizika se vyskytují zejména tehdy, když je mezi společníky s identickými podíly nejednotnost a když v nejhorším případě dojde k takzvanému Deadlocku (uváznutí na mrtvém bodu). O Deadlocku hovoříme tehdy, když společníci blokují kvůli rozdílným názorům Joint Venture. Ve společném podniku tak může dojít k přerušení činnosti a takový podnik pak může být nezpůsobilý k právním úkonům.

Aby se zabránilo takovému přerušení činnosti, byly zřízeny v minulých letech různé nástroje, které upravují další postup při podobné patové situaci. Sem patří například z americké praxe známé doložky o „ruské ruletě“ a o „Texas-Shoot-Out, jakož i takzvané „sicilské zahájení“. V těchto doložkách jde o to, že k vyřešení patové situace předpokládají vyloučení jednoho ze společníků z Joint Venture za úplatu. Samotná existence takových doložek může zvýšit tlak na jednotnost a zabránit skutečnému deadlocku.

Při formulaci takovýchto doložek existuje množství nástrah. Zejména požadavky na účinnost mohou být v jednotlivých právních řádech variabilní a tyto doložky pak mohou být pokládány za neúčinné.

Jaké motivy vedou ke zřízení Joint Venture?

Motivy k založení Joint Venture jsou rozmanité. Ve většině případů mohou být vedeny strategickým uvažováním. Díky Joint Venture mohou být využity synergie a dodáno nové zboží a poskytnuty nové služby a/nebo může být dosaženo zvýšení kvality. Také služby a produkty mohou být nabízeny a prodávány na dosud neznámých trzích. Dalším možným motivem může kromě toho být spolupráce z důvodu lepšího využití výrobních závodů a výrobních prostředků.

Vedle výše uvedeného může být žádoucí vytvářet Joint Venture na základě státních nařízení. Právě ve vysoce vyspělých rozvojových zemích (např. asijští tygři) myslí státy na to, aby chránily své tuzemské podniky. Tak je v některých státech vyhrazen přístup na konkrétní trhy pouze národním podnikům, zahraničním podnikům je naproti tomu zabraňováno v přístupu na takové trhy. Aby i přes taková omezení na aktuálním zahraničním trhu mohly společnosti podnikat, je taková kooperace s nějakým tuzemským podnikem nevyhnutelná. Asi nejznámějším příkladem je zde Čínská lidová republika, která přísně reguluje přístup na své trhy.

Jak se postupuje při zakládání Joint Venture?

Jak se uskuteční založení Joint Venture závisí na tom, jakou právní formu má mít společný podnik. U Contractual (smluvní) Joint Venture je nutná pouze smlouva, která upravuje závazkově právní povinnosti kooperace. Tato smlouva o kooperaci podléhá v zásadě volné úpravě smluvních vztahů zúčastněných podniků. Typicky se ve smlouvě stanoví účel kooperace, hlavní a vedlejší povinnosti všech zúčastněných a rozdělení zisku a nákladů. Dále se zde nacházejí ustanovení o povinnosti zachování mlčenlivosti, otázky ručení a možnosti ukončení spolupráce.

U Equity Joint Venture se naproti tomu zakládá nový, právně samostatný podnik. Přitom je třeba zohlednit aktuálně platné (formální) předpisy dané právní normy. Společníci společného podniku jsou zpravidla partnery Joint Venture. Práva a povinnosti společníků jsou často upraveny nejen ve společenské smlouvě, ale kromě toho i ve zvláštních dohodách společníků a/nebo ve smlouvě o spolupráci na závazkově právní rovině.

V případech většinové Joint Venture, tzn. jeden ze společníků je dominantní, je z hlediska slabšího společníka žádoucí, upravit jeho práva nástroji na ochranu menšin. To lze dosáhnout například pomocí seznamu souhlasů nebo práva veta, které jsou přijímány dohodou společníků. V případě paritní Joint Venture se doporučuje dohoda o postupu při deadlocku (viz bod 3). 

Joint Venture a kartelové právo

Protože Joint Venture představuje dohodu mezi více podniky, je třeba též dbát na předpisy ohledně hospodářské soutěže. Zda se použije kartelové právo, závisí mimo jiné na obratech zúčastněných podniků a na postavení těchto podniků na relevantním trhu.  

Právní podpora ohledně smlouvy o Joint Venture

Výše uvedené body představují malé, ale ne konečné nahlédnutí do problematiky Joint Venture. Ukazují, že před založením a v rámci založení Joint Venture je třeba objasnit množství právních otázek a vyhodnotit příslušná rizika.

Otázky začínají volbou právní formy Joint Venture a pokračují přes otázky ohledně hospodářské soutěže, ručení a účasti na zisku, o ochraně Know-How a podnikového tajemství až k značnému množství částečně i oborových bodů. Také postup při deadlocku u paritní Joint Venture anebo ochrana menšin při většinové Joint Venture by měly být předem promyšleny.

Z důvodu takovéto rozmanitosti by měl být hned na počátku přizván kompetentní advokát. Ten může snížit různá rizika již v přípravné fázi a může zabránit sporům nebo dokonce nezpůsobilosti společnosti k právním úkonům.

Ohledně individuálního poradenství k tématu Joint Venture si na nás vezměte přímo Kontakt.

Máte jinou prosbu v oblasti společenského práva? Zde se dozvíte více o našem společensko-právním poradenství .