Mezinárodní právní poradenství

Hledáte mezinárodní advokátní kancelář? SAXINGER je na Vaší straně a se svými mezinárodními odbornými týmy Vám radí kompetentně, efektivně a s cennými zkušenostmi přímo na místě. Informujte se předem online o široké škále témat mezinárodního obchodního práva.

 

Faktoring: Přehled nejdůležitějších informací

U Faktoringu se jedná o prodej nesplacených pohledávek třetím stranám. Tento typ překlenovacího financování je velmi oblíbený zejména u středně velkých společností. Faktoring zvyšuje likviditu Vaší společnosti a umožňuje Vám soustředit se na Vaše klíčové kompetence, zatímco o správu pohledávek se starají jiní. V následujícím příspěvku jsme pro Vás shrnuli nejdůležitější otázky týkající se faktoringu:

Co se rozumí pod pojmem faktoring?

Faktoring je často chápán jako forma financování, aby se krátkodobě zvýšila likvidita v podniku. Konkrétně jsou otevřené pohledávky, které má společnost vůči zákazníkům, dále prodávány externím faktoringovým společnostem. Všechny podrobnosti jsou zaznamenány ve faktoringové smlouvě. Faktoringová společnost (nazývaná také "Faktor") zaplatí vaše pohledávky a sama se stane věřitelem vůči vašemu zákazníkovi ("Dlužníkovi"). V mnoha středně velkých podnicích je tato forma postoupení pohledávek běžným způsobem zajištění likvidity, minimalizace portfolia pohledávek a tím i snížení vázaného kapitálu. Faktoring je také označován jako "obratově konformní forma financování", protože uskutečněné tržby jsou k dispozici téměř okamžitě – bez nutnosti čekat na skutečnou platbu ze strany dlužníka. Tímto způsobem se lze vyhnout jakýmkoli problémům s likviditou a provádět provozně nezbytné platby bez jakéhokoli jiného typu překlenovacího financování.     

Faktoring neodpovídá poskytování úvěrů, a proto má tu výhodu, že se na něj vztahují méně přísné podmínky. Na světovém faktoringovém trhu působí mnoho poskytovatelů, kteří se liší náklady, úrokovými sazbami a podmínkami. Někteří poskytovatelé faktoringu se také specializují na určitá odvětví, a mohou tak nabízet nabídky šité na míru cílovým skupinám.

Jaké existují druhy faktoringu?

Na faktoringovém trhu se nabízí mnoho různých typů faktoringu. V praxi se rozlišují primárně následující faktoringy:

  • Full Servis Faktoring (též: „Full Faktoring”): Zde je veškerá správa pohledávek svěřena faktoringové společnosti; faktor tak přebírá i proces vyřizování upomínek a inkaso. Faktor přebírá riziko platební neschopnosti.
  • Pravý faktoring: V případě pravého faktoringu odkupuje faktor pohledávky a zároveň přebírá riziko nesplácení, pokud dlužník nemůže pohledávky uhradit (del credere). Za to se účtuje zvláštní poplatek ("poplatek del credere"), který může být v některých případech zahrnut i přímo do faktoringového poplatku.
  • Nepravý faktoring: Na rozdíl od pravého faktoringu není faktor odpovědný za nedobytné pohledávky; toto takzvané "riziko del credere", tj. riziko nezaplacení, zůstává na věřiteli.
  • Selektivní faktoring: U tohoto typu faktoringu společnost sama rozhoduje o tom, které pohledávky budou postoupeny na faktora a které nikoli. Nepředává tedy celou správu pohledávek poskytovateli faktoringu, ale vybírá si, které pohledávky za zákazníky chce převést.  
  • Reverzní faktoring: Tento typ faktoringu se často označuje také jako nákupní nebo dodavatelské financování; jedná se o druh "obráceného" faktoringu, protože zde dodavatelům platí faktor – a nikoli odběratel. Nakoupené zboží je tedy předem financováno.   
  • Otevřený a tichý faktoring: V případě otevřeného faktoringu (také: "oznamovací faktoring") je dlužník informován o postoupení pohledávky externímu faktoru; v případě tichého faktoringu tomu tak není. V německy mluvících zemích se prosadil otevřený faktoring, zatímco tichý faktoring se zde téměř nepoužívá.

Kromě toho existuje mnoho dalších typů faktoringu, například faktoring s datem splatnosti (faktor zaplatí společnosti až poté, co sám obdrží platbu od zákazníka), exportní faktoring a importní faktoring (pro přeshraniční pohledávky), B2C faktoring (správa pohledávek pro soukromé zákazníky), in-house faktoring (správa pohledávek je předána faktorovi až od druhé upomínky) a mnoho dalších.

Jaké funkce plní faktoring?

Obecně lze u faktoringu rozlišit tři funkce:

  1. Funkce financování: Účelem faktoringu je získat krátkodobé finanční zdroje, které jsou vázány ve formě pohledávek. Podobně jako u úvěrů se zde jedná o druh cizího financování; při faktoringu jsou v počáteční fázi kryty pouze nesplacené pohledávky za služby poskytnuté společností. Společnost tak může investovat, aniž by musela čekat na skutečnou úhradu nesplacených pohledávek. 
  2. Ochrana proti nedobytným pohledávkám: Jakmile pohledávku převezme faktoringová společnost – po předchozím prověření bonity a podpisu faktoringové smlouvy – je zodpovědná i za vymáhání pohledávky a celou správu dlužníků. Riziko se tak přenáší z původní společnosti na faktora. Tomu se také říká "funkce del credere", tj. ochrana proti nedobytným pohledávkám.
  3. Funkce služby: Vzhledem k tomu, že nákup nebo prodej pohledávky přenáší na faktora i související úkoly, tj. správu pohledávek, vytváří si společnost volné zdroje a odlehčuje tak svému účetnímu oddělení. Společnost sice musí vystavovat faktury, ale nemusí se zabývat jejich proplácením a vymáháním. Faktor tedy za společnost přebírá funkci služby. 

Jak probíhá proces faktoringu?

Proces faktoringu je relativně jednoduchý:

  1. Podnik poskytne zákazníkovi slíbenou službu a vyfakturuje ji zákazníkovi. Důležitá je zde pravdivost: pohledávka musí být skutečná, a tedy postupitelná.
  2. Podnik zároveň zašle kopii faktury faktoringové společnosti (nazývané také "faktor").
  3. Faktor zkontroluje fakturu a ověří bonitu zákazníka (= dlužníka).
  4. Pokud z jeho pohledu nejsou žádné námitky, odkoupí fakturu od podniku a stane se tak věřitelem. Převezme tedy také správu pohledávek.
  5. Faktor okamžitě vyplatí původnímu věřiteli nebo poskytovateli služeb fakturovanou částku sníženou o zálohu (10-20 % z výše pohledávky).
  6. Zákazník, který obdržel původní fakturu, ji zaplatí faktorovi – nikoli společnosti, která pro něj provedla službu.
  7. Jakmile faktor obdrží dlužnou částku od dlužníka, vyplatí poskytovateli služeb dříve zadrženou částku jistoty.
  8. Faktor vystaví společnosti fakturu za své poskytnuté služby.

Jaké náklady s sebou faktoring nese? 

 

rodej pohledávek s sebou samozřejmě nese i náklady. Výpočet nákladů se liší v závislosti na faktoringové společnosti, ale velmi závisí na několika faktorech, jako je počet dlužníků, jejich bonita, roční obrat společnosti a také průměrná výše faktury atd.

Náklady na faktoring se skládají z následujících složek:

 

  • Faktoringový poplatek: Zde jsou zahrnuty náklady na správu dlužníků (vyřizování upomínek a vymáhání); výše poplatku závisí mimo jiné na ročním obratu, který má být financován, a na úvěrovém riziku společnosti.
  • Úroková sazba: Úroková sazba se liší v závislosti na výši a době splatnosti pohledávek a také na bonitě příjemce faktoringu.
  • Poplatek za kontrolu bonity: Dále jsou zde náklady za prověření úvěruschopnosti dlužníků, které se obvykle pohybují mezi 5 a 40 EUR.
  • Poplatek del credere: Ten může vzniknout samostatně nebo může být již zahrnut ve faktoringovém poplatku. Vzniká z důvodu pojištění proti nedobytnosti pohledávek (del credere).

Jaké jsou výhody a nevýhody faktoringu?

Přestože faktoring s sebou nese i určitá rizika, jeho výhody u mnoha společností převažují nad nevýhodami:

  • Zvýšení likvidity: Snížením objemu nesplacených účtů se likvidní prostředky stávají okamžitě dostupnými, společnost nemusí čekat na opožděné platby od svých zákazníků, ale dostává své peníze od faktora okamžitě. Společnost je pak může se ziskem investovat nebo financovat další projekty.
  • Ochrana proti nedobytným pohledávkám (pouze u smluv del credere): Vzhledem k tomu, že faktor přebírá celou pohledávku, zůstává na něm i riziko nesplácení. Společnost se nemusí obávat nesplácení ze strany svých zákazníků, ale za toto postoupení rizika platí poplatek faktoru, který se může pojistit.
  • Nízké překážky přístupu: Na rozdíl od úvěru je uzavření faktoringové smlouvy spojeno s menším množstvím byrokratických překážek. Faktor samozřejmě provede kontrolu bonity svých zákazníků; nicméně požadavky jsou mnohem méně přísné než v bankovnictví (Basilej II a další).
  • Zaměření na klíčové kompetence: Díky outsourcingu správy pohledávek, která vyžaduje mnoho znalostí a vázaných zdrojů, se společnost může soustředit na své hlavní kompetence a nemusí se potýkat s vymáháním pohledávek.
  • Snížení rozvahy: Prodané pohledávky zmizí z rozvahy, což výrazně zlepší úvěrový rating společnosti.

  • Na druhou stranu s sebou faktoring nese i některá nebezpečí a nevýhody:

  • Náklady: Ty by neměly být podceňovány, neboť se pohybují mezi 0,6 a 2,5 % z výše pohledávky v závislosti na poskytovateli faktoringu. Přesná výše závisí na několika faktorech (bonita společnosti a dlužníka, výše pohledávek za rok atd.).
  • Není vhodný pro všechna odvětví: Zatímco pro mnoho průmyslových podniků nebo dokonce velkoobchodníků může mít faktoring smysl, u poskytovatelů služeb a maloobchodníků je situace často jiná: Málokterá faktoringová společnost je ochotna převzít pohledávky za soukromými klienty; dávají přednost sektoru podnikatelských klientů, protože zde lze obvykle očekávat nižší počet prodlení se splácením. V oblasti služeb je faktoring obtížný, protože služby se často velmi liší a nejsou vždy přesně definovány.

Faktoring vs. forfaiting: Jaké jsou v tom rozdíly? 

Forfaiting neboli "funkce del credere" u faktoringu vylučuje regres vůči prodávajícímu pohledávky v případě nedobytných pohledávek. Za převzetí tohoto rizika účtuje faktor společnosti poplatek (poplatek del credere). Toto převzetí rizika neplatí u faktoringu vždy automaticky; některé faktoringové společnosti smluvně vylučují funkci del credere a věřitel je odpovědný v případě prodlení s platbou ze strany svého klienta.

Na rozdíl od faktoringu, který se většinou používá pro faktury se středně velkými částkami, se forfaiting používá pro kapitálově náročnější transakce. Faktoring je také více orientován na budoucnost: Jedná se většinou o budoucí pohledávky, které v době uzavření smlouvy ještě nejsou zcela konkrétní. Forfaiting se naopak používá pro konkrétní, již existující služby. Oba druhy se liší také svými podmínkami: faktoringové smlouvy jsou obvykle krátkodobé nebo se týkají krátkodobých pohledávek; forfaiting je většinou záležitostí smluv s dlouhou dobou trvání (až deset let). 

Shrnutí

Faktoring, tj. outsourcing nebo prodej pohledávek profesionálním faktoringovým společnostem, může zejména středním podnikům pomoci rychle a nebyrokraticky zvýšit jejich likviditu a vyhnout se případným problémům s platbami. Outsourcing správy pohledávek navíc uvolňuje zdroje v rámci společnosti, a může tak pomoci soustředit se na klíčové kompetence a svěřit časově náročné činnosti, jako je například vymáhání pohledávek, externím subjektům. Zda má faktoring pro Vaši společnost smysl, je třeba zkoumat případ od případu, protože ne pro každý typ pohledávky je výhodný. Rozhodující roli hrají také náklady vynaložené na faktoring, které by se neměly podceňovat.

Právní poradenství ohledně faktoringu

Rádi byste se dozvěděli více na téma Faktoring? Náš kompetentní tým Vám rád poradí a podpoří Vás ve všech Vašich otázkách. Kontaktujte nás ještě dnes! 

Máte ještě jinou prosbu v oblasti bankovního a finančního práva? Zjistěte více o našem komplexním portfoliu služeb v oblasti bankovního a finančního práva.